>>Mapy >Turecko >Cam Piramit Park

Cam Piramit Park | 1:4 000 | e = 2,5m | Turecko | 2016
provincie Antalya - Antalya        Google maps
Antalya O Days - 4. etapa, sprint, WRE, 28. února 2016, Turkish Orienteering Federation
podklad: ortofoto, technická mapa
leden - únor 2016: Jan Drbal

30. listopadu 2016 | Jan Drbal
Je konec listopadu a za okny hotelu v turecké Antalii ukázkově lije jako z konve (po předchozích dvou týdnech ukázkově luxusního mapařského počasí). Jsme tady s Jirkou Vištejnem kvůli mapě pro klasiku na Antalya O days 2017, která se má běžet 25. února 2017 v pěkném členitém borovém lese u přehrady Ekşili Göleti (jejíž hladina nejspíš do zítřka znatelně stoupne).
Teď je ale ta pravá chvíle vrátit se o necelých 10 měsíců zpět, kdy jsme se ve stejné sestavě (ještě spolu s Milanem Bílým, který tu s námi, stejně jako tentokrát, pobyl jen asi 10 dní) podíleli na mapování pro letošní ročník Antalya O days. Naše současné ubytování se nachází pár set metrů od rozlehlého parku se Skleněnou pyramidou, tedy Cam Piramit Park, který jsem v únoru zmapoval pro závěrečnou sprintovou etapu 28. února 2016, zatímco Jirka s Milanem a s tureckým kolegou Mehmetem Küçükçolakem pracovali na lesní mapě Düzlerçamı pro předcházející klasickou trať.
Prostor mapy se rozkládá ve dvou výškových úrovních, oddělených vysokým skalním srázem a skoro neprostupnou buší. Obě části jsou prostupné jen skrz (běžně uzavřený) areál letního kina, kde byl start závodu, a po lomeném a poměrně úzkém schodišti, kudy se závodníci řítili dolů na posledních pár kontrol a do cíle. Dětské tratě byly natočené jen ve spodní části, lemované mořskou pláží. Cíl byl přímo u kurtů, na kterých se odehrávají světové turnaje v plážovém volejbalu Antalya Open. Hornímu parku vévodí zmíněná Skleněná pyramida, která vždy v říjnu hostí mezinárodní filmový festival, letos již 53. ročník. A jinak jsou tu ještě dvě menší pyramidy, koncertní sál, knihovna, jezírka s vodotrysky a vodopády, kavárny, palmy, trnitá buš s kameny a sítí pěšinek, parkoviště, hřiště, posilovací stroje, plechové fimové štáby a kočičí ráj.
Z Antalyie jsme se s Jirkou v půli února přesunuli o 500 km dál na východ do Mersinu vstříc dalším mapám, ale o tom zase někdy příště.